O koktavosti

Koktavost – balbuties…

…jedná se o poruchu řeči, kdy je plynulost neúmyslně přerušována opakováním jednotlivých slabik či částí slov nebo jejich prodlužováním. Lidé s koktavostí se častokrát nazývají balbutici. Vědou věnující se koktavosti se jmenuje balbutologie.

Ve společnosti vžitá představa, že koktavost je pouze rychlé opakování několika slabik neplatí. Je to z toho důvodu, protože občas může být řeč také proložena neúmyslnými pauzami, kdy člověk s koktavostí nemůže vydat žádný zvuk.

Hlavním problémem mnohých balbutiků je právě nechtěné opakování částí slov a protahování samohlásek představuje spíše mechanismus, který má toto opakování částečně eliminovat. Pojem koktavost zastřešuje různě vážné řečové poruchy. Patří sem jak řečové poruchy spíše kosmetického charakteru (při mluvnickém projevu balbutika si posluchači jeho poruchu řeči jen stěží uvědomují) až po vážné poruchy, kdy je pro postiženého jakýkoli řečový projev velkým problémem. Pro balbutika může jeho řečová porucha představovat závažný psychologický a emocionální problém. Mnozí balbutici se snaží vyhýbat se mluvení na veřejnosti nebo se snaží záměrně nepoužívat taková slova, u kterých předpokládají vznik řečového bloku. Toto vyhýbavé chování ale vede často k uzavření se do sebe, úzkosti, stresu, hanbě a pocitu „ztráty kontroly“ během mluvení. Koktavost je často spojována s úzkostlivostí koktavého, ve skutečnosti zde však nebyla prokázána žádná souvislost (často naopak úzkostlivost vzniká až jako následek koktavosti). U koktavých lidí také nebyla zjištěna nižší inteligence než u zbytku populace.

Koktavost se u mnohých balbutiků mění v průběhu času i v závislosti na konkrétních situacích a často je spojena s množstvím stresu při určitých činnostech. Pro mnoho balbutiků je tak například velkým problémem telefonování a stres, který při telefonickém hovoru pociťují, může výrazně negativně ovlivnit projevy jejich řečové poruchy.Koktavost neznamená ve své podstatě problém s fyziologickou produkcí řeči ani s převáděním myšlenek do mluvené podoby. Pokud odhlédneme od jejich řečových problémů, jsou lidé postižení koktavostí z klinického hlediska „normální“.

Příčina koktavosti je dosud spíše neznámá. Hrají zde důležitou roli jak genetické, tak neuropsychologické faktory. Na celém světě existuje mnoho terapií a přístupů k léčbě koktavosti, avšak žádný zaručený lék k jejímu odstranění nejsou v současnosti známy. Pomocí různých technik lze koktavost zmírnit nebo úplně odstranit, je zde ale mnoho důležitých faktorů.

Koktavost - Králova řeč

Koktavost neboli také balbutismus postihuje v Česku stále více lidí. V současné době se jedná o 6 % populace.

Koktavost má světově uznaný mezinárodní den, který připadá vždy na 22. října – Mezinárodní den porozumění koktavosti. Po celém světě je organizováno mnoho akcí. V České republice se jedná zejména o mezinárodní konferenci v Brně, pořádanou Občanským sdružením LOGO a Českou asociací pro koktavost.

Téma koktavosti dokázal zviditelnit oscarový film Králova řeč, který pojednává o britském králi Jiřím VI. a jeho problému s koktavostí. Snímek byl natočen podle skutečné události.