Koktavost trápí stále více dětí a dospělých

Koktavost neboli také balbutismus postihuje v Česku stále více lidí. V současné době se jedná o 6 % populace. Podle logopedů za to může především dnešní uspěchaná doba a přemíra stresu.

Koktavost se nejčastěji objevuje u tříletých dětí, a to převážně chlapců. Pokud však nemoc zaútočí i na dívku, postižení bývá mnohem trvalejší a jeho vyléčení vyžaduje delší léčebný proces.

„Čím citlivější dítě je, s tím větší pravděpodobností bude mít tuto poruchu řeči. Koktavost se však může objevit i ve vyšším věku. Zaznamenávají ji učitelé na základní škole: některé děti takto reagují na příliš velkou zátěž v první třídě. Vyskytuje se také po prožití nějakého traumatu,“ upozorňují kliničtí logopedové.

V každém případě je pro logopedy zásadní, aby znali pravou příčinu problému, proto je tak důležitá spolupráce hned s několika odborníky z oblasti logopedie, neurologie, ale i foniatrie. Díky této komplexní péči jsou pak zaznamenány obrovské úspěchy v nápravě problému.

Jak reagovat na koktavost

Podle logopedů je velmi důležité, aby rodiče zůstali v klidu a dál dítě zbytečně nestresovali. Proto by na něj měli mluvit pomalu a uvolněně. Vést děcko ke krátkým větám a naučit ho správně dýchat – nadechnout se před každou větou a první slabiku vyslovovat s výdechem.

Existuje mnoho metod na zlepšení hospodaření s dechem, mezi základní logopedické cvičení patří oblíbené vyslovování hlásek á-é-í-ó-ú, postupně doplněné o souhlásky, takže má-mé-mí-mó-mů, pá-pé-pí-pó-pů a ostatní. Toto je dobrá metoda pro stabilizaci rytmu. Stejně tak čtení nahlas, tam si lze nanečisto vyzkoušet, jaké to bude v praxi. Důležité je ale i čtení si pro sebe a získání dostatečné slovní zásoby. Plynulost řeči se i tím výrazně zlepší.

K zadrhnutí slov obvykle dochází ze strachu – před lidmi, spolužáky, před sebou, ale i strach z toho, že další slovo bude také špatně. Je to obrovská zátěž na psychiku. Koktavé děti se proto velmi často podceňují a v nejhorších případech se absolutně společensky straní.

Je proto důležité přistupovat ke koktavému jedinci velmi ohleduplně a zcela přirozeně tolerovat jeho hendikep.

Co by rodiče při koktání dětí měli dělat:
neupozorňovat jej na zadrhnutí – vždy je lepší zadrhnutí jako by přehlížet
neuhýbat pohledem – je dobré neustále s dítětem udržovat oční kontakt
nikdy zadrhávání nekomentovat – i úsměvná průpovídka může ublížit
nikdy nedokončovat větu za toho, kdo se zadrhne
nepůsobit při hovoru uspěchaně – je důležité na koktavé dítě mluvit klidně, uvolněně a přirozeně
při telefonování vždy počkat, až koktavý jedinec domluví – nikdy mu neskákat do řeči

 

Původní článek „Koktavost trápí stále více dětí, ale i dospělých“ byl zveřejněn na serveru Novinky.cz.